Technické muzeum Tatra – Počátek věků

Začalo to roku 1897 Präsidentem. Vlastně ne, ještě 15 let předtím vagónem. Nebo už v roce 1850 koňskými povozy…? 

Tehdy totiž v moravskoslezské Kopřivnici (německy Nesselsdorf) začal ve své rodinné firmě Ignác Šustala vyrábět kočáry. Roku 1853 usta­novil jméno Ignatz Schustala & Comp., dařilo se a Šustala bedlivě sledoval nové směry v dopravě. Od počátku osmdesátých let stavěl železniční vagóny, roku 1890 se podnik změnil na akciovou společnost Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft (NW) a v roce 1897, tedy šest let po zakladatelově smrti, v tamních dílnách vznikl Präsident. Jeho konstrukce byla kombinací kopřivnického kočáru Mylord a Benzova Phaetonu a na vzniku se kromě duchovního otce Leopolda Svitáka a řady dalších podílel i mladičký Hans Ledwinka, zatímco ležatý dvouválec zajistil liberecký továrník Theodor von Liebig, šedá eminence rozvoje automobilismu v českých zemích. Präsident vznikl v desítce modifikovaných exemplářů, takže jej lze považovat za první sériově vyráběný osobní automobil v rakouskouherské monarchii, přičemž nákladní vůz z roku 1898 byl na našem území jistě vůbec absolutně prvním svého druhu.

Akciová společnost v podhůří malebných Beskyd se později jmenovala Kopřivnická vozovka (1921–1924) a Závody Tatra, v letech 1936 až 1946 pak fungovala jako součást Ringhofferova impéria. Po válce byl podnik velmi rychle znárodněn, generální ředitel Hanuš Ringhoffer se totiž po obsazení českých zemí v březnu 1939 přihlásil k německé národnosti a Tatra během ­světového konfliktu pracovala pro Říši (na výběr už z geografického ohledu pochopitelně neměla…). Čistky dopadly i na z kolaborace viněného Hanse Ledwinku, autora v Tatře dodnes částečně používané koncepce poháněcího ústrojí se vzduchem chlazeným motorem, centrální nosnou rourou a výkyvnými poloosami, poprvé uvedeného v typu Tatra 11 roku 1923. Na podobných principech stanula o deset let později i osmiválcová T77, ovšem s motorem vzadu, a podle některých zdrojů za Ledwinkou do vězení na sklonku 40. let docházeli kopřivničtí konstruktéři pro konzultace nad Tatraplanem (T600)…

Od té doby prošla Tatra, podle všeho po Benzu a Peugeotu třetí nejstarší automobilka s nepřerušenou výrobou vozidel na světě, bouřlivým vývojem, aby nakonec zakotvila v holdingu Czechoslovak Group. Dějiny jejích osobních vozů se uzavřely roku 1999 poslední vyrobenou T700, osmiválcem vyšlechtěným z T613, ale úspěšně tu pokračují nákladními a speciálními vozidly včetně vojenských.

Automobilům se značkou Tatra, dříve NW, a lidem kolem nich patří vynikající místo v dějinách světového vývoje a jejich přispění v tomto ohledu nesnese v českých zemích adekvátní srovnání. Technické muzeum Tatra v Kopřivnici, otevřené 3. října 1997 dostavbou původní, nedokončené přístavby Kulturního domu KOZ II., velmi vhodným a přehledným způsobem představuje jak většinovou produkci vozů NW a Tatra, tak i prototypy či závodní speciály. Největší hala muzea, do níž lze díky jejímu bohatému prosklení nahlédnout přímo ze Záhumenní ulice, co do vystavených exemplářů nyní poněkud prořídla a hostí několik variant typů T603 a T613. Důvod je jediný: nákladní vozidla jsou pryč. Muzeum Novojičínska totiž připravuje samostatnou stálou expozici Muzeum nákladních automobilů Tatra. S převozem užitkových vozidel Tatra do vzdušné budovy v Husově ulici započali letos v dubnu a své důstojné místo v ní bude mít i legendární motorový vůz, a národní kulturní památka, Slovenská strela. Letos byla dokončena jeho důkladná renovace a 13. července oslavil 85. výročí svého prvního nasazení na trati mezi Prahou a Bratislavou. Datum otevření Muzea nákladních automobilů Tatra nebylo v době uzávěrky tohoto vydání Automobilu známé, ale soudě dle zevního stavu budovy lze předpokládat, že se tam zajedeme podívat už velmi brzy…

Převzato z časopisu

Fotogalerie