ROLLS-ROYCE CORNICHE (1982) – Aristokratická chvilka

Pokud řídíte Rolls-Royce, a navíc kabriolet, nikam nespěcháte. Zkrátka k takovému chování nemáte důvod. Raději si vychutnáváte luxus interiéru a měkkost podvozku. Kdykoliv však přidáte, sebejistý osmiválec 6,75 litru vás posune vpřed. 

Ačkoliv si nyní přečtete o luxusním automobilu tradiční britské značky, spadajícím do plodných 60. let, úplné začátky jména Corniche lze najít už v roce 1939. Tehdy byl automobilkou Rolls-Royce představen prototyp postavený pařížskou karosárnou Carrosserie Vanvooren na základě Bentley Mark V, ovšem plány na výrobu byly přehodnoceny kvůli 2. světové válce. A navíc, jediný exemplář byl po ujetí 15 000 testovacích mil odpálen bombou v Dieppe při čekání na převoz do Británie. Zajímavý osud… Když už jsme u názvu, co vlastně Corniche vyjadřuje? Výraz pocházející z francouzštiny a italštiny odpovídá přímořské silnici vedoucí po kraji útesu – tedy ideálnímu místu k projížďce podobným automobilem. Ale zpět do historie. V roce 1965 byl světu představen zásadní model Rolls-Royce jménem Silver Shadow (viz AR 2/’11). Tento luxusní čtyřdveřový sedan byl zajímavý zejména tím, že i tradiční (a velmi konzervativní) britský výrobce u něj použil samonosnou karoserii, což se nikdy předtím nestalo.

A navíc, do roku 1980 vzniklo tolik různých variant vycházejících z typu Silver Shadow, že se stal spolehlivě nejrozšířenějším modelem značky – víc Rolls-Royců stejného typu už nikdy nevzniklo a asi ani nevznikne, protože na bázi Silver Shadow bylo vyrobeno celkem 40 997 automobilů. Jednou z variací na téma Silver Shadow se stal i Corniche. V souvislosti s designem dvoudveřové karoserie (v provedení se střechou i bez) se objevují dvě jména – Bill Allen a John Polwhele Blatchley. Druhý zmíněný Brit, jehož život je spojen hlavně se značkami Rolls-Royce a Bentley, za války kapotoval motory Merlin pro stíhačky Hurricane, ale brzy po jejím skončení se dostal k automobilům. V roce 1946 pomohl navrhnout Bentley Mark VI, následovaly Rolls-Royce Silver Dawn, Bentley R Type a konečně Corniche. Jak již bylo naznačeno, luxusní novinka využívala techniku typu Silver Shadow. V praxi to znamenalo zmíněnou samonosnou karoserii, ale také nezávisle zavěšená kola, vinuté pružiny, dvouokruhovou brzdovou soustavu s kotoučovými brzdami na všech kolech (od roku 1972 vpředu vnitřně chlazenými) či hydraulický samonivelační systém zadní nápravy.

Corniche se začal prodávat v roce 1966, tehdy ještě pod složitým označením „Silver Shadow Mulliner Park Ward“, jako dvoudveřové fixed head coupé a drop head coupé. Elegantní automobil byl montován a dokončován v londýnské karosárně Mul-liner Park Ward jako nástupce modelů Silver Shadow kupé (1965) a drophead (1966). Rolls-Royce začal jméno Corniche obchodně využívat až v roce 1971. Pod kapotou našel místo standardní osmiválec Rolls-Royce V8. Do roku 1977 byly k přípravě směsi benzinu a vzduchu používány dvojité karburátory SU, následně byl pro tuto práci vybrán jeden čtyřkomorový karburátor Solex 4A1. O tři roky později se přešlo na vstřikování Bosch KE/K-Jetronic. Co se týče výkonu, automobilka ho vždy tajila a uváděla pouze matoucí slovo „dostatečný“. Zdroje se různí, ale podle britského Rolls-Royce Enthusiast’s Clubu je skutečnosti nejblíže magazín Autocar, který při dobovém testu naměřil výkon 226 bhp, což odpovídá 169 kW, tedy 230 k. Tohoto výkonu motor dosahoval při 4300 min^-1, přičemž točivý moment vrcholil hodnotou 461 N.m při 1500 min^-1. Síla motoru byla na zadní kola přenášena přes třístupňovou samočinnou převodovku Turbo Hydramatic od GM. S rokem 1977 přišel i drobný facelift, mezi jehož největší přínosy se dá zařadit instalace hřebenového řízení (samozřejmě s posilovačem).

Exteriér nově definovaly hliníkové nárazníky s gumovými prvky a hliníková maska chladiče, co se týče techniky, za zmínku stojí také instalace chladiče oleje či dvoustupňové klimatizace (tempomat byl v nabídce už od začátku). S rokem 1979 dostal automobil delší rozvor 120,5 palce, tedy 3061 mm. Na začátku 80. let byla ukončena produkce verze kupé a v nabídce zůstal pouze kabriolet, který se s drobnými změnami prodával až do roku 1987. S výrazným faceliftem se v roce 1988 začal nabízet Corniche II. Poznáte jej zejména podle nárazníků v barvě karoserie, nových disků kol či zadních svítilen. Uvnitř zaujala revidovaná palubní deska, z technických vymožeností zmiňme sériově montované ABS. Tím ale sága Corniche zdaleka nekončila – v roce 1989 byl ve Frankfurtu představen Corniche III vybavený airbagy a upraveným podvozkem a interiérem. V roce 1993 přišel Corniche IV, vyráběný již v továrně v Crewe. Měl skleněné zadní okno, přepracovaný mechanismus stahování střechy a kromě airbagu řidiče a spolujezdce také automatickou klimatizaci. Posledních 25 kusů z roku 1995 dostalo přeplňování a bylo přeznačeno na Corniche S. V lednu roku 2000 vkročil Rolls-Royce do nového milénia s otevřeným modelem Corniche V, jenž stále využíval výrazně upravenou platformu na rozvoru 3061 mm a osmiválcový motor. Samozřejmě již řízený elektronicky a navíc přeplňovaný. Do roku 2002 vzniklo celkem 374 automobilů, než byla kapitola Corniche konečně uzavřena.

Corniche se již od počátku pod stejným názvem prodával i jako Bentley. Ovšem vzniklo jich mnohem méně. V první generaci to bylo dohromady pouze 140 automobilů (63 kupé a 77 kabrioletů) proti 4347 kusům Rolls-Royce Corniche (1108 kupé a 3239 kabrioletů). Pokud sečteme všechny vyrobené kabriolety Rolls-Royce Corniche z tzv. inovativního období, tedy do roku 1996, vychází nám číslo 5535. To není zrovna málo. Nejvíce luxusních kabrioletů vzniklo do roku 1987, z hlediska vyrobených kusů jsou nejvzácnější samozřejmě zmíněné vozy Corniche S z poloviny 90. let. Jak se z dnešního nadhledu řídí luxusní otevřený Rolls-Royce, jenž se ve své době těšil velké oblibě známých osobností, hlavně umělců? Vlastnili jej například Paul McCartney, David Bowie, Tom Jones, Frank Sinatra, Elton John či herečka Zsa Zsa Gabor a mnozí další. Je to rozhodně okázalý automobil, a to zejména ve dvoudveřovém provedení s elektricky stahovatelnou střechou. Její uložení za opěradla zadních cestujících trvá dlouho – minimálně půl minuty. Ale nevadí, vychutnávám si bzukot soustředěné práce elektromotorů. Dalších několik minut vám zabere instalace ochranného krytu, bez kterého stažená střecha na ladné karoserii nepůsobí zrovna esteticky. Bohužel mi chybí ona zmíněná pobřežní silnice, zalitá letním sluncem, a musím se spokojit se zataženým nebem nad jedním z mnoha pražských předměstí, ale i tak si první jízdní dojmy velmi užívám.

Řeknu to rovnou – Corniche je zatím nejpříjemnějším starým rollsem, jaký jsem řídil. Skutečně, řazení automatu páčkou vpravo od volantu je tak snadné, že ho lze ovládat špičkou jednoho prstu. Velmi účinný posilovač řízení dovoluje pohodlné manévrování. Měkce nastavený podvozek překonává nerovnosti s úchvatnou grácií, ani příčné prahy či výmoly pro něj neznamenají nic víc než něžné zhoupnutí. Od řízení ale nečekejte cit a v zatáčkách raději výrazněji zpomalte, a uvidíte, jak vás jízda okouzlí. Mé oči neustále přeskakují mezi spolujezdkyní, soškou Spirit of Ecstasy na konci dlouhé přídě a palubní deskou. Leštěná dýha sahá od jednoho konce k druhému a vystupují z ní různé potřebné ovladače a budíky. Uprostřed palubní desky je dokonce i displej se zelenými digitálními číslicemi, ukazující například venkovní teplotu či čas. Luxusní kožená „křesla“ je možné nastavit v několika režimech a vynikají například výklopnou loketní opěrkou. Ale hlavně – jakmile se do nich usadíte, budete se cítit nenuceně a přirozeně. Stačí jen uvolnit pedál brzdy a „rolls“ se plavně rozjíždí. Odpovědí na lehké přidání plynu je jemné ševelení zpod přední kapoty, kde se neochotně probouzí velkoobjemový osmiválec. Do otáček se mu zrovna nechce, ale jeho síla je citelná – při plném sešlápnutí (které se ale k rollsu krajně nehodí) pískají zadní balónovité pneumatiky, příď se zvedá jako u člunu a my relativně svižně vyrážíme vpřed. Na ten pocit se snadno zvyká…

Jelikož jsme se rozjeli, je třeba opět zpomalit. A to už není zrovna snadné – brzdy vyžadují skutečnou sílu, ale účinek jim rozhodně nechybí. Velmi noblesní zážitek, za který děkuji Martinu Kotovi z českého Rolls-Royce & Bentley Clubu. Ostatně pokud vás automobily těchto značek zajímají, zajeďte se podívat na tradiční sraz 13. května 2017 do areálu dubečské tvrze na Praze 10. Když byl Corniche nový, byl samozřejmě velmi drahý (verze se vstřikováním stála v sousedním Německu kolem 180 000 marek). Dnes to není tak žhavé – některé verze průběžně dokonce lehce klesají na hodnotě. I když vás automobil v krásném stavu vyjde klidně na 70 000 eur, seženete i hezké kousky za 30 000 eur (kupé jsou dražší). To není špatná cena za pocit výjimečnosti při jízdě velmi krásným kabrioletem zvučného jména. Ovšem stejně jako u ostatních modelů značky, i zde je třeba počítat s vyššími provozními a servisními náklady. Corniche je vhodný na klidné projížďky anglickým venkovem či francouzskou riviérou, ale snadno se ovládá i v městském provozu. Vůbec nevadí, že je přes 30 let starý, automobily tohoto typu prostě nestárnou a zubu času odolávají mnohem sebevědoměji než běžná konfekce. A jeho pořízení vás navíc nepřijde na nesmyslné peníze.

Rolls-Royce Corniche (1982)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA 

Kapalinou chlazený zážehový vidlicový osmiválec V8/90°; 6750 cm³ (ø 104,14 x 99,06 mm); litinový blok, hliníkové hlavy válců; 9:1; 169 kW (230 k)/4300 min^-1 a 461 N.m/1500 min^-1 (Autocar).
Třístupňová samočinná převodovka GM Hydramatic; pohon zadních kol.

PODVOZEK

Samonosná ocelová dvoudveřová karoserie, vpředu pomocný rám; vnitřní uspořádání 2+2; přední i zadní kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojité lichoběžníky, vzadu zavěšení s podélnými rameny; vinuté pružiny a tlumiče, vzadu samonivelační systém; hydraulická dvouokruhová brzdová soustava, kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; 15palcová plechová kola s poklicemi, pneumatiky 235/70 VR15.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI

Rozvor náprav 3061 mm, rozchod kol 1524/1537 mm; d/š/v 5196 x 1836 x 1485 mm; celková hmotnost 2360 kg; objem palivové nádrže 108 l; stopový průměr otáčení 11,7 m.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI

Nejvyšší rychlost cca 190 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h se neuvádí, průměrná spotřeba 15 – 20 l/100 km.

Převzato z časopisu

Fotogalerie