NTM: vavříny s vůní benzínu – Závody mezi válkami

Pražské Národní technické muzeum se znovu ukázalo v nejlepším světle. Jeho největší výstavní počin roku 2021/2022 přehledně a barvitě, ale nikoli plytce mapuje československé automobilové závody mezi válkami. Na podobnou výstavu by ve světových muzeích stály dlouhé fronty. 

Úsilí NTM spolu s Technickým muzeem v Brně a Karlovou univerzitou pod záštitou Ministerstva kultury servíruje v devíti tematických blocích názorný a zasvěcený pohled na závody ve 20. a 30. letech minulého století. Ilustrují je perfektně a vkusně instalované autentické automobily (celkem 24 kusů), fotografie pozadí a vybrané artefakty. Automobilů bylo po Velké válce velmi málo. Nedostávalo se dílů ani pohonných hmot. Společnost na ně a na jejich bohaté majitele hleděla skrz prsty. Obraz pomáhaly změnit automobilové závody. Na podzim 1920 se podařilo zorganizovat závod Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Cheb – Karlovy Vary a Jíloviště – Řídká. Roku 1922 k nim přibyly závody do vrchu Zbraslav – Jíloviště, Ecce Homo a jedna soutěž. Pak podniků valem přibývalo. V letech 1921 až 1923 byla nejvýznamnějším podnikem Mezinárodní soutěž spolehlivosti, v jejímž rámci při plnění různých úkolů v šesti dnech objeli účastníci republiku na trase dlouhé asi 2,5 tisíce km.

Pak se aktivity organizátorů soustředily zejména na závody do vrchu. Bylo relativně jednoduché jim vyhradit krátký stoupající atraktivní úsek silnice. Karlovy Vary, Dubí – Cínovec, Lochotín – Třemošná, Smíchov – Strahov, Brno – Soběšice, Svatý Kopeček, Křivoklát, Schöber u Rumburku a další. Závodníci vyráželi po jednom a snažili se vyjet na kopec v nejkratším čase. Nejznámějším byl závod Zbraslav – Jíloviště.

Těžiště závodů postupně přebíraly automobilové okruhy vytyčené ve městech i na běžných silnicích. Ty měly hromadný start a vyhrával ten nejrychlejší. Závody měřily 40 až 150 km. Závodilo se v několika třídách, obvykle podle objemu motoru. Závody už sledovaly desetitisíce diváků. Velmi úspěšný byl, ale s tragickým průběhem, okruh v Hradci Králové (1933). Oblíbené byly dále třeba okruhy Lochotín, Zlín, Krakonošův okruh, Pradědský okruh, Český Brod, Bohdaleč, Zdiby, Ždírec nad Doubravou a mnohé další. Nejdelším podnikem byl stokilometrový okruh Bratislava – Malacky – Baba – Pezinok – Bratislava, který účastníci obkroužili pětkrát. Samostatné kapitoly si vysloužilo 1000 mil československých (1933 až 1935), 2x trať Praha – Brno – Bratislava a zpět, a zejména pak Velká cena na Masarykově okruhu v Brně s opravdu světovými závody Grand Prix (1930 až 1937).

Ve druhé polovině 30. let se začaly objevovat automobilové soutěže, z nichž nejdelší, s politickým pozadím, byla Soutěž Malou dohodou z Československa přes Rumunsko do Jugoslávie. Samostatné prostory na výstavě dostali manželé Junkovi a také cestovatelé, polykači kilometrů s dálkovými jízdami československými vozy napříč kontinenty i kolem Země (Foit, Baum s paní, Procházka, Elstnerovi, Škulinovi), z nich mnozí jsou dnes téměř zapomenuti. Výstava v NTM oslavuje i „sportovce všedního dne“, kteří utráceli za nepraktický automobil pro čirou radost z jízdy. Většinou, kvůli láci, za lehké francouzské voituretty, později i za výrobky domácí.

Brzy by se měl objevit kompletní katalog s fotografiemi všech vozů a artefaktů i s kompletními texty. Pak bude výstava Vavříny s vůní benzínu, končící prvním májem, dokonalá.

Převzato z časopisu

Fotogalerie