image/svg+xml

Automobil Revue

Historie

NSU Ro 80 (1967-1977) - Pátý vítěz

Tom Hyan 15.11.2010 00:00

 43066


01NSU Ro 80 je jediným automobilem s rotačním motorem, který vyhrál titul evropského Vozu roku. Stalo se tak v roce 1967 pro rok 1968…

 

Evropská soutěž odborných motoristických novinářů, zrozená z iniciativy časopisu Autovisie, totiž volila nejlepší automobily příslušného roku, a proto v prvních letech ankety byly označeny letopočtem končícím. To nebyl zrovna nejlepší marketingový tah, vždyť šlo o automobil na počátku kariéry, a tak se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let označování změnilo. Car of the Year 1967 se zpětně proměnil na Vůz roku 1968…

Není pochyb o tom, že si NSU Ro 80 prestižní titul zaslouží. Jeho nadčasové a aerodynamicky účinné tvary jsou působivé ještě dnes a nebyl to jen dvourotorový motor, který tvořil avantgardní pohonnou jednotku předních kol, ale také dvoupedálové ovládání s automatizovanou spojkou. Malá německá automobilka z Neckarsulmu, jež byla v roce 1969 začleněna do koncernu Volkswagen a spojena s Audi, měla bohaté zkušenosti s výrobou jízdních kol, motocyklů i automobilů už od předminulého století (vznikla v roce 1873 na výrobu šicích strojů). Po druhé světové válce vyráběla motocykly, ale v roce 1957 vstoupila do světa malých automobilů typy NSU Prinz. Ve stejné době se ujala vynálezu Dr. Felixe Wankela, rotačního motoru s krouživým pístem a čtyřdobým pracovním cyklem, v roce 1964 zahájila výrobu roadsteru NSU Spider s jednorotorovým rotačním motorem 497 cm3 o výkonu 37 kW (50 k), ale rozhodla se demonstrovat jeho přednosti také ve větším sedanu vyšší střední třídy. Proto se zrodil NSU Ro 80…

02Konstruktér Ewald Praxl a šéfdesigner Klaus Luthe dostali jasné zadání už počátkem roku 1964; nový sedan bude čtyřdveřový s předním pohonem, dvourotorovým motorem o výkonu přes 73 kW (100 k) a s největší rychlostí 180 km/h, což byly tehdy úctyhodné parametry. Vzhledem k charakteristice rotačního motoru, který nabízí vrchol točivého momentu při vyšších otáčkách, byla zavržena klasická čtyřstupňová převodovka, ale také plně samočinná, která by neodpovídala sportovnímu charakteru jízdy (tehdejší automaty nebyly zdaleka tak účinné a rychlé jako dnes). Vůz dostal dvoupedálové ovládání (brzda/plyn), spojka se vypínala samočinně při pohybu řadicí páky, umístěné na podlaze, a mezi ní a motor byl vložen kapalinový měnič momentu s násobností až 2,2 a selektivní možností režimu (město, mimo město, dálnice), tedy další zajímavá inovace (psal se rok 1967)! Třístupňová plně synchronizovaná dvouhřídelová převodovka byla až za rozvodovkou, motor byl uložen podélně před osou přední nápravy. Uspořádání poháněcího ústrojí je o to zajímavější, že se u NSU do té doby vyráběly jen malé vozy s vzadu napříč uloženým motorem!

Jako velmi tvrdý oříšek, na jehož rozlousknutí spotřeboval závod NSU velmi mnoho času a peněz, se ukázal zdánlivě nepříliš složitý přechod od jednokomorového ke dvoukomorovému motoru Wankel, napsal v roce 1968 časopis Automobil a hodnotil, že si vůz své umístění v anketě Vůz roku 1968 plně zasloužil, nikoli snad jen pro nekonvenčnost svého pohonu, nýbrž pro souhrn jízdních vlastností! Výsledky ankety totiž záhy potvrdily dva testovací týmy z prestižních britských časopisů Autocar a Motor, které Ro 80 podrobily důkladným zkouškám v Itálii, a to jak na dálnicích, tak i na horských silnicích za různých teplotních podmínek. Podle shodného názoru obou týmů bylo chování vozu na silnici při všech rychlostech takové, že se sotva najde vůz stejných kvalit. Při rychlosti přes 160 km/h lze pustit volant a vůz spolehlivě udržuje směr. Britové porovnávali Ro 80 podle obvyklého přepočtu s dvoulitrovou konkurencí, konkrétně s vozy BMW 2000, Citroën DS21, Triumph 2000 a Wolseley 18/85, a dospěli k názoru, že je prostě nejlepší...

04Velmi významným faktorem je také propracovanost karoserie, jejíž tvar je výsledkem srovnávacích zkoušek v aerodynamickém tunelu, přičemž si zachovává potřebné estetické hodnoty. Téměř 4,8 metru dlouhý sedan klínového bočního profilu s nízkou dlouhou přídí (rotační motor je malý a lehký) a krátkou zvýšenou zádí byl vyvíjen v aerodynamickém tunelu, nejprve na modelech 1:5 u Volkswagenu a v definitivní podobě na Stuttgartské polytechnice; šéfdesigner Luthe měl od počátku jasno a zvolené formy příliš neměnil, v květnu 1967 dosáhla konečná hodnota součinitele odporu vzduchu neuvěřitelných 0,355! Vyzrálé proudnicové řešení potvrdilo také polepení jednoho z patnácti předsériových automobilů 978 vlněnými vlákny, které byly při obtékání vzduchem doslova přilepeny na karoserii. Předností vozu je také bezpečnost, relativně velká nádrž byla uložena před zadní nápravou, což ji chránilo před nárazem zezadu (viz snímek testu), na všech kolech byly velké kotoučové brzdy.

Samozřejmě, dvourotorový rotační motor s objemem jedné komory 497 cm3 (jako u jednorotorového NSU Spider) měl problémy s těsnicími lištami trojbokých rotujících pístů, což vedlo nejen k vyšší spotřebě paliva, ale také k poruchám, takže část ze 37 406 vyrobených vozů Ro 80 v Neckarsulmu (do roku 1977) dostala v rámci tovární záruky motor nový. Přesto je nutno považovat vývoj, výrobu a prodej těchto vozů za významný milník automobilové historie, jaký už v dnešní době můžeme těžko očekávat. Po pohlcení automobilky NSU wolfsburskou konkurencí VW byl podnik začleněn do nové firmy Audi NSU Auto Union AG, která k 1.lednu 1985 změnila své jméno na Audi AG. Historie NSU tím ale neskončila, nová společnost NSU GmbH na NSU Strasse 28 v Neckarsulmu spravuje patenty rotačních motorů Wankel a pečuje o propagaci bohaté historie. Závod v Neckarsulmu je důležitou součástí výrobního komlexu Audi AG spolu s provozy v Ingolstadtu, Györu a Bruselu.


Zdroj: Automobil 10/10
Autor: Tom Hyan

 

MOTOR kapalinou chlazený dvourotorový motor systému NSU-Wankel, uložený podélně vpředu; 2x 497,5 cm3; 9,0:1; 85 kW (115 k)/5500 min 1, 159 N.m/4500 min 1; blok motoru hliníkový s poniklovanou činnou plochou, rotační písty litinové; dva karburátory Solex 18/32 HHD. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 66 A.h, alternátor 490 W.
PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ jednokotoučová suchá spojka se samočinným ovládáním; kapalinový měnič momentu a třístupňová celosynchronizovaná převodovka s řazením na podlaze (2,056 – 1,208 – 0,788 – Z 2,105), stálý převod 4,857; pohon předních kol.
PODVOZEK samonosná ocelová konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena se šikmou osou kývání; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; dvouokruhové kapalinové kotoučové brzdy ATE Dunlop  284/272,5 mm s posilovačem, vpředu po stranách rozvodovky; hřebenové řízení s posilovačem, 3,7 otáčky na plný rejd, převod 18,3:1; pneumatiky 175 SR 14.
ROZMĚRY A HMOTNOSTI rozvor náprav 2860 mm, rozchod kol 1480/1434 mm; d/š/v 4780/1760/1410 mm; pohotovostní hmotnost 1210 kg, celková 1660 kg; rozdělení hmotnosti P/Z prázdný 63/37 % a plně zatížený 53/47 %; brzděný přívěs do 1000 kg; objem palivové nádrže 83 l.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) největší rychlost 181 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 12,8 s; základní spotřeba paliva DIN 11,2 l/100 km.

 

Fotogalerie

Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)   Tisk Facebook Twitter

Související články:

Audi 80 (1972-1978) - Desátý vítěz

Austin 1800 (1964-1975) - Druhý vítěz

Fiat Uno (1983-1995) - Vítěz číslo 21

Chrysler Simca Horizon (1978-1986) - Utajený úspěch

Rover 2000 (1963-1976) - První vítěz



Emil Frey Select

Toyota Auris 1,6 VVT-i,CZ,1Maj,Active

76 217 km, r. 2018

379.900,- Kč

Citroën Berlingo osobní 1.6 BlueHDi 120k MULTISPACE

107 573 km, r. 2016

329.900,- Kč

Toyota Corolla 1,8 Hybrid,CZ,Comfort

26 129 km, r. 2020

599.900,- Kč

Newsletter

Přejete si odebírat newsletter?



Test

Škoda Fabia 1.0 TSI – Mílový skok

Lukáš Dittrich 31.01.2022 07:17

Výrazně širší karoserie dělá z nejnovější ­Fabie už od pohledu mnohem dospělejší vůz. Propracovaná aerodynamika pomáhá k nižší spotřebě paliva

Čtvrtá generace Škody Fabia slibuje kromě jiného mnohem prostornější interiér, větší objem... >>

Více



Technika

Gordon Murray OX – Ox: prostě vůl

Jiří Fiala 17.05.2022 05:33

OX si hravě poradí s hůře sjízdným ­terénem Rwandy

Slovo vůl (anglicky ox) už pro nás pomalu nemá ani pejorativní význam. Živého vola viděl v Česku... >>

Více



Další články

  • Allard – Věčné hledání

    Konstruktér a závodník Sydney Herbert Allard překypoval nápady a neortodoxním... >>

  • Toyota Mirai – Vodík v praxi

    Kromě akumulátorových elektromobilů by měla ekologická budoucnost v zatím ne... >>

  • Ford E-Transit – Ford pro(ductivity)

    Elektrické provedení typu Ford Transit se stává prvním elementem nově založené... >>

  • Renault Turbocompound – Dvě turbíny

    Renault Trucks v rámci Volvo Group v roce 2021 inovoval své střední a těžké... >>

  • Rétromobile 2022 – Znovu jaro

    Na 46. ročník Rétromobile jsme si museli dva roky počkat. Všichni byli v... >>

  • Tatra 30 (1. díl) – Čtyřválcový boxer

    V září 1927 vystavila Tatra na pražském autosalonu podvozek svého nového typu T... >>

  • Subaru Corporation 2021 – Nejmenší z velkých

    Bez ohledu na to, zda jako měřítko použijete počet vyrobených vozů nebo tržní... >>

  • Sto let značky Maybach – Synonymum luxusu

    Když byl před berlínským autosalonem roku 1921 Karl Maybach posměšně dotazován,... >>




Menu

  • Novinky |
  • Testy |
    • Představujeme
    • Svezli jsme se
    • Náš test
  • Články |
    • Historie
    • Technika
    • Pro řidiče
    • Motorsport
    • Magazín
    • Fotogalerie
    • Listárna
  • Speciály |
  • Tiskové zprávy |
  • Časopisy |
    • Automobil Revue
    • Trucker
    • Doprava a silnice
  • Bazar |
  • Newsletter |
  • Novinky |
  • Testy |
  • Historie |
  • Pro řidiče |
  • Speciály |
  • Truck/bus |

Newsletter
Předplatné
O nás

Vyhledávání


Automobil Revue

Novinky | Testy | Články | Speciály | Tiskové zprávy | Časopisy | Bazar | Newsletter |

Všechna práva vyhrazena © | 2011 - 2022 Redakce Automotorevue | Mapa stránek | Redakce stránek | Napište nám | Předplatné | RSS | GDPR | CMP | Autoři
design by skop | system by SABRE |