Maserati Tipo 8 - Unikát

Není to tak dávno, co se marketingoví experti Volvo Cars domnívali, že jsou první s řadovým šestiválcem napříč pod přední kapotou. Zapomněli na britské (a australské) vozy Austin, resp. Wolseley, či korejské Daewoo. Motory napříč však byly i v monopostech formule 1…

Unikátní motor Maserati Tipo 8, jaký představujeme na snímcích, se asi do podvozku formule 1 nedostal. Zajímavé je, že prototypový dvanáctiválec 1,5 l (dvě řady po šesti do V/60°) se objevil v roce 1962, tedy o dva roky dříve, než Honda se stejnou koncepcí debutovala v mistrovství světa formule 1. Motory napříč, ať už vpředu, či vzadu, prostě nejsou žádnou novinkou (francouzský Latil je použil už v předminulém století). Víceválcové nejsou v této pozici ve vozidle tak časté. Bugatti 251, nešťastný pokus o poslední monopost proslulé značky, dostal vzadu napříč uložený řadový osmiválec 2,5 l, z něhož se odebíral výkon uprostřed klikového hřídele.

 

Komplikovaný stroj italského konstruktéra Giaocchina Colomba však vyjel jen jednou (Maurice Trintignant na VC Francie 1956). Honda debutovala v MS F1 1964 s dvanáctiválcem do V/60° o objemu 1495 cm3 a výkonu 151 kW (206 k)/10 000 min-1, který byl uložen v rámu napříč za sedadlem řidiče (typ vozu RA271). Stejnou koncepci připravil také Maserati, ale o dva roky dříve. Tento vzácný prototyp, jehož vývoj nebyl nikdy dokončen, jsme objevili při návštěvě továrny Maserati v Modeně.

Maserati odstoupil z formule 1 po sezoně 1957, kdy Juan-Manuel Fangio na typu 250F získal poslední titul mistra světa, aby se věnoval závodům sportovních vozů, jejichž motory se však sporadicky nadále ve formuli 1 objevovaly. Šéfkonstruktér Giulio Alfieri v roce 1962 navrhl nový motor pro tehdejší jedenapůllitrovou formuli 1, dvanáctiválec Tipo 8 z lehké slitiny, určený pro zástavbu do podvozku napříč, přičemž motor tvořil kompaktní celek s vícelamelovou spojkou v olejové lázni, šestistupňovou převodovkou a samosvorným diferenciálem.

 

Objem válců byl 1493 cm3 (o 55,2 x 52 mm), výkon 147 kW (200 k)/12 000 min-1 při stupni komprese 12, motor měl nepřímé vstřikování paliva Lucas, ventilový rozvod DOHC 2V (ozubené soukolí), sedmkrát uložený klikový hřídel, dvojité akumulátorové zapalování se dvěma rozdělovači (24 svíček), suchou klikovou skříň, chladič oleje, odstředivé čerpadlo vodního chlazení a celkovou hmotnost 140 kg. Poprvé se rozběhl na zkušebně v dubnu 1963, ale zda byl opravdu zabudován koncem roku do vozu už není jisté. Do konce jedenapůllitrové formule zbývaly jen dvě sezony, a tak byl projekt opuštěn. Nové třílitrové dvanáctiválce Maserati Tipo 9 a 10 klasické zástavby (podélně v podvozcích Cooper) vyhrály ­Velkou cenu Mexika 1966 (John Surtees) a Jižní Afriky 1967 (Pedro Rodriguez).



Zdroj: Automobil 08/08