Jawa 250 & ČZ 250 – Junioři

Převaha ČZ vyvolala v polovině šedesátých let vznik nové kategorie Junior...

Samozřejmě měla být ve znamení konkurence, tedy značky Jawa, motivem byla i snaha o zkvalitnění jezdeckého pole, jež pro nedostatek dobré techniky nenabízelo důstojnou podívanou. Jawa Junior typ 675 byla vyzbrojena vzduchem chlazeným jednoválcem s vratným vyplachováním o objemu 246 cm³ (ø 70 x 64 mm) a výkonu 22,8 kW (31 k)/7250 min^‑1, který byl uložen v kolébkovém rámu zvaném banán. Kliková skříň z lehkých slitin byla bez dělící roviny uprostřed motoru, lisovaný klikový hřídel na kuličkovém a jehlovém ložisku. Hliní-kový válec měl vložku z Niresistu a dva těsnící ocelové kroužky Goetze, montoval se karburátor Jikov SZ 13 ø 32 mm. Spojka byla suchá, převodovka pětistupňová, kola 18“ s klasickým výpletem a bubnovými brzdami ø 180 mm vpředu i vzadu. Hmotnost činila 103 kilo-gramů.

Ještě před tím, než naběhla malosériová výroba strojů v Praze-Strašnicích, jež opravdu poslání splnily, prošel motocykl náročným vývojem, přičemž získal tituly mistra republiky (Jan Novotný 1965; Miroslav Špak 1966). Méně se ví, že Jawa Junior nezůstala osamocena. Roku 1967 se Bohumil Staša s mechanikem (Jan Báče) v ČZ Strakonice trochu v utajení ujali protiakce. Motor silničního motocyklu ČZ Junior, stavěného sice v továrně, ale po volných odpolednech, vycházel z prvního terénního typu.

Dvoudobý vzduchem chlazený jednoválec 246,3 cm³ (ø 70 x 64 mm) s jedním karburátorem, připojeným k válci pryžovým hrdlem a šroubovacími objímkami, měl válec ze speciální litiny, ojnice byla kovaná z ušlechtilé oceli, píst kovaný z lehké slitiny. Karburátor Amal GP ø 38 mm měl pomocné vzduchové šoupátko, jeho boční jehla nestínila difuzor a využíval se tak plný průřez. Motocykl se šestistupňovou převodovkou byl pro sezonu 1970 přestaven na chlazení kapalinou a zabudován do nového dvojitého uzavřeného rámu s pevným uložením zadní kyvné vidlice, což prospělo jízdním vlastnostem. Hlava rámu, držáky vidlice i motoru byly stejně jako rám z trubek Cr-Mo, ohýbaných za tepla a svařovaných plamenem (trubky ø 28 mm dole, ø 24 mm nahoře, zadní vidlice ø 32 mm). Přední vidlice byla upravena z motokrosové ČZ, nosná trubka zkrácena o 80 mm a snížen zdvih ze 120 na 80 mm. Zadní kolo bylo odpruženo teleskopickými jednotkami Girling s olejovým tlumičem a progresivně vinutou pružinou. Brzdy byly bubnové, vpředu ČZ, vzadu Jawa, kola 18“ s drátovým výpletem. Na rámu byla na páscích z pěnové pryže (pružné uložení pro ochranu před prasknutím) usazena dvaadvacetilitrová palivová nádrž s menší olejovou na dva litry. Vznikly dva ČZ 250 Junior, s nimiž jezdili Bohumil Staša a Karel Bojer, kteří se zúčastnili též 24 h Bol d’Or 1971 ve Francii. O rok dříve tam jeli se stejným motocyklem Francouzi Michel Hervé a Robert Priquet; Staša také obsadil sedmé místo v belgické Grand Prix ve Spa (MS 1971).

Převzato z časopisu

Fotogalerie