Historie

Goodwood festival of speed - Mistrovské kousky

Tom Hyan 18.02.2011 00:08

44835

Nedílnou součástí Festivalu rychlosti je soutěž elegance Cartier Style et Luxe, která se před Goodwood House konala už pošestnácté…

První ročník byl uspořádán v roce 1995, takže od té doby se o vítězství, vlastně neoficiální titul nejkrásnějšího automobilu světa, ucházely stovky nejlepších a nejvzácnějších automobilových konstrukcí různých tříd a ročníků. Soutěž elegance Cartier Style et Luxe vypisuje věhlasný francouzský výrobce šperků, hodinek a luxusního koženého zboží. Ještě dnes více než 160 let existující společnost Cartier vedou pravnuci zakladatele; její historie se začala psát v roce 1847, kdy Louis-François Cartier převzal pařížskou dílnu svého mistra Adolpha Piccarda. V průběhu let se Cartier stejně jako Louis Vuitton obrátil také na pořádání prestižních akcí, k nimž náleží soutěže elegance klasických automobilů...

Ročník 2010 byl v souladu s mottem Festivalu rychlosti, jež bylo oslavou italské rychlosti Viva Veloce! – The Passion for Speed (viz AR 9/’10), zasvěcen konstrukcím italským, a to ve všech osmi vypsaných kategoriích od předválečných vozů Alfa Romeo 8C přes moderní sportovní automobily až po jiné značky s italskám designem, anebo s italským motorem. Vzácné automobily, mnohé z nich absolutní kuriozity v jediném existujícím exempláři, byly vystaveny na trávníku před Goodwood House od pátku do neděle, tradičně nechyběl živý jazz a šampaňské. Během festivalového víkendu pak odborná porota zvolila vítěze. K porotcům patřili slavní designeři Marc Newson, Nicky Haslam, Tom Dixon, David Linley a Jonathan Ive, ale také Sir John Bamford, šéf výrobce stavebních strojů JCB a známý mecenáš motoristického sportu, Roger Taylor, rockový muzikant (proslulý jako bubeník skupiny Queen), Nick Foulkes, spisovatel a editor luxusního magazínu GQ, Yasmin Le Bon, mezinárodně proslulá supermodelka, George Lucas, americký filmový producent (Star Wars, Indiana Jones), a někteří další.

Absolutorium ve finále získalo nádherné modré kupé Maserati A6GCS Berlinetta ročníku 1954 s karoserií Pininfarina, jeden z těch skvělých strojů, jež stály u zrodu spolupráce nejslavnější italské karosárny Pininfarina s výrobcem prestižních sportovních automobilů Officine Alfieri Maserati. Dynamické linie sportovního vozu, značeného také Maserati 2000 Sport, který vznikl na podvozku závodního vozu s řadovým hliníkovým šestiválcem 1985 cm3 ( 76,5 x 72 mm), z něho vytvářejí skutečnou ikonu italského automobilového designu. Ze 67 vyrobených vozů A6GCS dostaly karoserii kupé od Pininfariny jen čtyři kousky, o to jsou dnes vzácnější. Od roku 1953 se montoval vylepšený šestiválec s ventilovým rozvodem DOHC 2V a trojicí dvojitých karburátorů Weber 40 DCO3, který s výkonem 125 kW (170 k)/7300 min 1 uděloval vozu o hmotnosti kolem jedné tuny (otevřené vážily pouhých 740 kg) největší rychlost až 235 km/h! Spojka byla od roku 1953 více kotoučová suchá, převodovka čtyřstupňová s řazením na podlaze, přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech s vinutými pružinami a zadní poháněná náprava tuhá, odpružená a vedená podélnými svazky listových per.

Prostorový rám z ocelových trubek sloužil různým karoseriím, od dvoumístného roadsteru s koly krytými lehkými blatníky až po pontonové typy, otevřené i uzavřené. Není bez zajímavosti, že vozy Maserati tohoto typu úspěšně startovaly v závodech. Za jejich volanty usedaly největší závodnické hvězdy tehdejší doby (Ascari, Villoresi, Bracco, Musso, Giletti, De Portago, Etancelin, Marimon, De Graffenried a další), ostatně A6GCS značí Alfieriho šestiválec Corsa e Sport, zatímco G je připomínkou původní litinové verze motoru (ghisa). Berlinetta A6GCS vyhrála také Concours d’Elegance v kalifornském Pebble Beach (v roce 2000). Celkové rozměry vozu jsou 3880 x 1570 x 1150 mm, rozvor náprav 2310 mm a rozchod kol vpředu/vzadu 1335/1220 mm.

První kategorie 8C Extravaganza byla přehlídkou řadových osmiválců Alfa Romeo typu 8C 2300 a 8C 2900B s různými karoseriemi, většinou Touring Superleggera a Pininfarina. Oslavou století Alfy Romeo byly rovněž koncepční studie na podvozku poválečného typu 33 s vidlicovým osmiválcem uprostřed před zadní nápravou, nechyběly ikony Iguana (Ital Design 1969), Carabo (Bertone 1968) a Navajo (Bertone 1976). Vítězný Maserati A6GCS soupeřil s vozy Alfa Romeo 2000 Sportiva (Bertone 1954), Lancia Aurelia B52 (Vignale by Michelotti 1952), Ferrari 375 MM Sport Speziale (Pininfarina 1955) a dalšími, mezi nimiž vynikaly Pegaso Z102B (1955), španělský pokus o supersportovní kupé s italskou karoserií Touring Superleggera, a automobil snů Ghia Gilda, postavený v roce 1955 na přání Virgila Exnera od Chryslera u turínské karosárny Ghia podle návrhu Giovanniho Savonuzziho (ex-Cisitalia). Původní plány na zástavbu turbínové pohonné jednotky se nevyplnily, vůz prý měl čtyřválec OSCA 1500, ale při nedávné rekonstrukci do něj Scott Grundfor skutečně zabudoval malou turbínu AiResearch o výkonu 51 kW (70 k). V kategorii La Dolce Vita jsme obdivovali především bílé kupé Ferrari 400 Superamerica Aerodinamico (1962), jeden z nejkrásnějších vozů světa, dvanáctiválec 4.0/250 kW (340 k), samozřejmě s karoserií od Pininfariny…

Ke kuriozitám patřily plážové automobily Beach Bambini, vedle různých typů Fiat zejména nizozemský DAF Kini (dvouválec Daffodil 750 Variomatic) s krásnou karoserií Michelotti (1966), jenž sloužil nizozemské královské rodině na italské Riviéře a nyní je exponátem muzea DAF v Eindhovenu. Znovu se objevil, tentokrát v kategorii Bella Berlina, jediný čtyřdveřový Ferrari na světě, známá studie Ferrari Pinin z roku 1980.