BMW ŘADY 6 – Zraje jako víno

V létě 1976 byl automobilový průmysl obohacen o kupé BMW řady 6. Se svým žraločím nosem a nečekanými schopnostmi si brzy vydobylo respekt nejen na závodních tratích.

Dvoudveřové GT se pod interním označením E24 stalo nástupcem velkého kupé BMW E9. Už od počátku bylo jasné, že novinka musí excelovat nejen u zákazníků, ale i v závodech. Základem nového automobilu se stala přepracovaná platforma BMW řady 5 (E12), vnější design nové „šestce“ vtiskl tým designérů pod vedením Paula Bracqa. Za podvozek s nezávisle zavěšenými koly, maticovým řízením ZF a kotoučovými brzdami s vnitřním chlazením na všech kolech byla zodpovědná skupina konstruktérů v čele s Walterem Storkem. V interiéru uspořádaném jako kupé 2+2 našly své místo sportovní sedadla a palubní deska orientovaná na řidiče, tedy koncept, který byl poprvé představen u BMW řady 5 (E12). Co se týče techniky, zaujme určitě kontrolní panel umístěný vedle volantu, mezi jehož funkce patřilo hlídání provozních kapalin či stavu obložení brzd. Pod protáhlou přední kapotou byly umístěny tradiční řadové šestiválce. Zpočátku dva – slabší 3,0 l (630 CS) s výkonem 136 kW (185 k) při 5800 min^-1 vybavený karburátorem a silnější (633 CSi) se vstřikováním Bosch a výkonem 147 kW (200 k). Zrychlení z 0 na 100 km/h tehdy zabralo pouze 7,9 s a největší rychlost dosáhla hodnoty 215 km/h. V červnu 1978 přišla silnější verze v podobě BMW 635 CSi.

Jejím srdcem se stal řadový šestiválec M30B34 o objemu 3428 cm³, jenž na zadní kola s pomocí pětistupňové převodovky posílal 160 kW (218 k) při 5200 min^-1 a 304 N.m při 4000 min^-1. Zvenku byla rozpoznatelná nejen označením, ale i černým spoilerem na víku zavazadlového prostoru a chybějícími předními mlhovkami. O rok později bylo karburátorové 630 CS nahrazeno vstřikovanou verzí 628 CSi s motorem 2,8 litru (135 kW/184 k). S létem 1982 přišla zásadnější proměna BMW řady 6. Mnoho dílů pocházelo z nového modelu BMW řady 5 (E28), ale panely karoserie zůstaly stejné. BMW řady 6 mezitím dosáhlo řady zasloužených úspěchů na závodních tratích – dařilo se jí v ETCC i samostatných závodech typu RAC Tourist Trophy či 500 km of Monza. Ovšem to nejlepší mělo teprve přijít. Pro BMW Motorsport byl zásadní událostí autosalon ve Frankfurtu, kde v roce 1983 představilo M 635 CSi. První šestka s označením M na první pohled nevypadala zvlášť agresivně, její charakter ale určilo především nové srdce: pod kapotu se nastěhoval šestiválec M88/3 o objemu 3453 cm³, známý z BMW M1. Při kompresním poměru 10,5:1 dosahoval výkonu 210 kW (286 k), což sériovému automobilu stačilo ke zrychlení na 100 km/h za 6,4 s a k dosažení maximální rychlosti 255 km/h.

Tehdy začala skutečná honba za vavříny ze závodních tratí – BMW vyhrávalo na různých místech, zejména pak v šampionátech cestovních vozů typu ETCC, DTM, BTCC a ATCC. Jelikož s tímto modelem mám osobní zkušenost, vůbec se jeho úspěchům nedivím – jedná se o skutečně vyvážený, rychlý a fungující automobil. S rokem 1987 přišel drobný facelift, trochu se proměnila nabídka motorů, ale životní cyklus BMW řady 6 pomalu končil. BMW E24 se přestalo vyrábět v roce 1989, přičemž celkem vzniklo 86 216 kusů. Nejcennější jsou dnes modely M 635 CSi s počtem 4088 vyrobených jednotek. Krásnému youngtimeru stoupá hodnota a automobily v dobrém stavu stojí 30 až 40 000 eur. První generace, letos slavící 40. výročí, vybudovala image, na němž staví do současnosti. Druhá generace řady 6 (E63) se po krátkém intermezzu s řadou 8 představila až v roce 2003, aktuální třetí geneze (F13) je na trhu od roku 2011. Kromě otevřené verze nabídku doplnilo i prodloužené Gran Coupé se čtveřicí dveří. Tyto vozy si stále drží první generací vytýčený směr – nabízet nejen výkon, ale také luxus, pohodlí a v neposlední řadě jedinečný styl. Ostatně nic menšího od prémiového GT zákazníci ani neočekávají.

Převzato z časopisu

Fotogalerie