Bistrol - Poslední Mohykán

Jedním z posledních mohykánů britského automobilového průmyslu je značka Bristol, která vznikla jako automobilová divize kdysi slavného výrobce letadel.

Zmíněná letecká továrna Bristol Aeroplane Co. z města Bristolu založila automobilovou divizi ve spolupráci s H.J.Aldingtonem, před druhou světovou válkou dovozcem BMW a tvůrcem značky FrazerNash. Pan Aldington jel v roce 1945 do Mnichova v britském týmu, který přebíral německou techniku v rámci válečných reparací. Znal BMW, a proto sáhl po dlouhozdvihovém šestiválci, který poháněl většinu typů třicátých let od BMW 320 po sportovní 328. Získal také inženýra Fritze Fiedlera, tvůrce legendárního motoru, a tak nebylo překvapením, že první Bristol 400 z roku 1946 připomínal sportovní kupé BMW 327/28. Využíval podvozek BMW 326 s dlouhými torzními tyčemi odpružení (vzadu) a nejsilnější verzi BMW 328 slavného motoru o výkonu 59 kW (80 k).

Druhá generace vozů Bristol zahájila produkci od roku 1949 a jejich tvůrce se zkušenostmi z letecké výroby využil aerodynamického tunelu pro návrh nové pontonové karoserie. Všechny automobily typů 401, 403, 404 a 406 měly karoserii kupé, u posledního se zvětšil objem šestiválce na 2,2 l. Typ 402 byl kabriolet podle Pininfarinova návrhu, 405 (od 1954) čtyřdveřový sedan aerodynamických tvarů. Podvozky Bristolů oblékaly také karosárny Ghia, Zagato, Touring, Beutler a další. Šestiválce Bristol/BMW se uplatnily rovněž v řadě sportovních a závodních vozů jiných značek AC, Arnolt, Cooper, Lotus, Lister a dalších. Startovaly také v mistrovství světa F1 a v závodních vozech dosáhly výkonu až 118 kW (160 k), tedy dvojnásobku původního výkonu BMW 328 ze třicátých let.

Základ třetí generace velkých kupé položil typ 406 z roku 1957, který se v modernizovaném provedení vlastně vyrábí dodnes jako Blenheim III. Britský výrobce v roce 1961 přešel na osmiválce Chrysler z kanadské produkce a typ 406 byl po úpravách přejmenován na 407 (objem motoru 5,1 l). Následovaly tvarově velmi podobné typy 408, 409 (5,2 l), 410, 411 (6,3 l) a konečně 411 Series V (6,6 l). Z řady se vymyká polokabriolet Bristol 412 s mohutným ochranným obloukem za sedadly (1975). Kolem roku 1968 vznikalo asi 150 exkluzivních vozů ročně, nyní se produkce ustálila na padesátce ročně s dvouletou čekací lhůtou.

V roce 1976 bylo velké kupé rekonstruováno na Bristol 603 s motorem Chrysler V8 5,9 l a pozdější deriváty těchto automobilů nesly jména slavných letadel. Bristol Britannia byl nejen dopravní dolnoplošník se čtyřmi turbovrtulovými motory (jeden sloužil u ČSA), ale také vylepšené kupé 603; typy 603 a otevřené 412 dostaly přeplňovaný motor 5,9 l a jména bitevních letadel Brigand a Beaufighter ze druhé světové války; následovalo kupé Beaufort a od roku 1993 nový Blenheim, vyráběný na zakázku dodnes. Bristol má totiž svou klientelu, nevystavuje na autosalonech, neinzeruje, ale věrní zákazníci nelitují času, po který musí na automobil své značky čekat.

Bristoly se zúčastňovaly rovněž soutěží a závodů. Není bez zajímavosti, že jeden Bristol 400 byl dovezen k nám a posádka Ing. František Dobrý/Zdeněk Treybal obsadila dodnes nedoceněné třetí místo v absolutní klasifikaci Rallye Monte Carlo 1949! V roce 1953 vznikl speciální Bristol 450, ale během tří sezon jel pouze pět závodů, třikrát vyhrál ve třídě 2,0 l a ustavil řadu rekordů. Byl to první britský automobil, komplexně vyřešený z hlediska aerodynamiky. Nejprve se objevila kupé, pro 24 h Le Mans 1955 přestavěná na spidery s velkou stabilizační ploutví. Po neštěstí v tomto závodě, kdy Leveghův Mercedes-Benz zabil přes osmdesát lidí, však byly vytrvalostní závody na čas zrušeny a tak po vítězství ve třídě do 2,0 l (tři vozy na prvních třech místech) skončila nejen kariéra typu 450, ale po ukončení závodní činnosti šel k ledu také projekt formule 1.

Hybnou pákou Bristolu byl dlouhá léta obdivuhodný Tony Crook, který ujel přes dva miliony mil (3,2 mil. km), vyhrál stovky závodů, startoval v mistrovství světa F1, je strojním inženýrem a za války byl pilotem RAF. V roce 1960 se svým partnerem Georgem Whitem automobilové oddělení odkoupil, v roce 1973 společníka vyplatil a do roku 1997 vedl firmu pevnou rukou. Pak našel nového partnera v investorovi Toby Silvertonovi a právě tento muž se stal iniciátorem další, čtvrté generace automobilů Bristol. Nesou označení Fighter, byly uvedeny v roce 2004 a nyní jsou spolu s inovovaným Blenheimem páteří výrobního programu. Silverton šel ještě dále, sáhl po desetiválci Chrysler Viper 8,0 l, jenž v různých verzích uděluje Fighteru výkon od 410 kW (558 k) do neuvěřitelných 754 kW (1026 k) a odpovídající největší rychlosti 340, resp. 362 km/h. Kromě toho už Crook nabízel dávno před zeleným šílenstvím alternativní motory Dual Fuel V8 na plynná paliva (LPG od 1981). Základní Fighter je nyní v ceníku od 231 tisíc liber.


Zdroj: Automobil 01/10
Autor: Tom Hyan

Fotogalerie