Zázemí pro truckery

Máme množství poznatků o mnohých z nich, mluvili jsme s řidiči a obsluhami čerpacích stanic, shopů, restaurací. Na vlastní kůži jsme zažili standardní i nestandardní situace. Vyslechli jsme slova chvály, nářky, humorné příhody a vzteklé odsudky. A tak jsme se rozhodli, že o některých místech, kde truckeři čas od času pobývají, napíšeme.

Pro první zastavení jsme si vybrali čerpací stanici s obchodem a restaurací vybavenou zázemím pro řidiče nákladních vozidel ARAL Troubsko, umístěnou na 187,5 km dálnice D1 směr Praha. Jsme si jisti, že ji mnozí znají. Je totiž jednou z mála svého druhu. Vlastně se dá říci, že od Brna do Prahy druhou takovou na dálnici nenajdeme.

Informace z první ruky

Abychom získali pokud možno objektivní obrázek, snažili jsme se využít všechny formy nabytí informací. Poptávali jsme se řidičů, vyzpovídali jsme personál. Sami jsme zajeli přesvědčit se na vlastní oči a chuťové buňky, co restaurace nabízí. Nakonec jsme poslali obyčejného spolupracovníka přímo mezi truckery, a to v době, která je podle nás dost zajímavá. Náš člověk se několikrát v nočních hodinách porozhlédl mezi stoly a na parkovišti. A hle co jsme zjistili!

ARAL Troubsko je mezi řidiči vyhlášenou zastávkou, především díky kvalitnímu jídlu a solidním porcím.

Čerpací stojany mají nastavený maximální výdej. Pokud je třeba vzít více motorové nafty, je nutné požádat obsluhu o další spuštění čerpadla. Ještě donedávna tu byl nastaven výdej na ekvivalent 6000 korun, dnes je to ekvivalent 10 000 Kč. U pokladny můžete zakoupit dálniční známky (v celém rozsahu) s platbou na kartu. Fakt je, že kvůli marži, která je menší než poplatek za platbu kartou, jenž si strhává zúčtovací banka, benzínka vlastně na takové transakci prodělává. Na druhou stranu je to však služba zákazníkům! Vedle běžných čerpacích stojanů je zde i rychlovýdej. Nebude jistě dlouho trvat a k dispozici budou i stojany s AdBlue pro motory schopné plnit emisní normy Euro 4 a Euro 5.

Vylepšení služeb

Vedle víceméně standardních služeb při výdejních stojanech je tu i významná plus, všechno ostatní. Počínaje možností zaparkovat silniční soupravu v areálu stanice (až dvacet souprav se vejde na parkoviště a další plochy). Jistě, jsou truck stopy, které mají parkoviště větší. Na druhou stranu díky takové dispozici působí areál komorním dojmem.

V obchodě ARAL je záplava nabízených a zaručeně skvělých výrobků. A to je samozřejmě jeho výhodou. Stejnou strategii uplatňují také v restauraci. Pro řidiče je zde k dispozici nejen kvalitní sociální zařízení včetně sprchy, ale též třeba i on-line bezdrátové připojení k internetu. Že jde o nadstandard, který ne všichni využívají? Omyl. Mnoho řidičů nákladních vozidel se dnes pomocí internetu spájí se základnou či hledají na síti potřebné informací. Kromě připojení počítače je hojně využíván též fax. Mnoho z projíždějících profesionálů si nechává na fax do Aralu Troubsko posílatdůležité dokumenty. Taková služba je zde pochopitelně zadarmo. Pokud je potřeba fax odeslat, pak to spraví poplatek za telefon.

Ale pojďme k tomu, co je pro nás všechny také důležité – plný žaludek. V restauraci je 23 stolů, na jídelním lístku pět „hotovek“ (tři klasické – vrabec, guláš, svíčková) a zhruba 30 dalších minutek. V kombinaci s přílohami, salátovým barem a výběru několika druhů zákusků dostaneme širokou nabídku, z níž si vybere jakýkoliv strávník a snad i labužník.

V nabídce je také „denní meníčko“ za 70 Kč (polévka, hlavní jídlo a zákusek), „truck menu“ za 95 Kč (polévka dle denní nabídky, fazole s opečenou klobásou a nealko pivo – 0,5 l Birrel, který lze vyměnit za soft drink) a možnost z každého jídla udělat dětskou porci. Dlouhodobé reference chválí dobrého kuchaře, my můžeme tuto skutečnost jen potvrdit. Není tedy divu, že restaurace vydává zhruba 300 jídel každých 24 hodin, non-stop přes celý rok, a to je důležité. Dvacet nejprodávanějších jídel je vyfoceno a popsáno i v němčině, angličtině a španělštině. Světe div se, Španělů je zde velká klientela. Že by se snad o kvalitě restaurace na Aralu pod Brnem mluvilo i na Pyrenejském poloostrově?

Starost o strávníky je doložená také přísným plněním všech potřebných norem a nařízení. Jen za poslední rok museli do restaurace, či spíše do kuchyně a přípravny, investovat více než tři čtvrtě milionu korun, třeba za šokové mrazící zařízení a další vymoženosti.

Držme si určitou úroveň

Odvrácenou tváří podnikání v branži čerpacích stanic jsou však bezohlední, neukáznění nebo dokonce vychytralí řidiči. Je to smutné, ale je jich na našich silnicích stále ještě dost. To, že občas dojde k újezdu, tedy řidič opustí s vozidlem s plnou nádrží benzínku bez placení, je většinou pochybnou výsadou majitelů osobních vozidel. Stane se, že řidič ujede, na kamerovém systému je samozřejmě vše zachyceno. Zdálo by se, že policie bude mít lehkou práci. Ale ouha, ti, kteří mají nemorální čin promyšlený, si vybaví vozidlo ukradenými espézetkami. Hodně aut je má pouze namáčknuté do plastových rámečků. Občas ale bývá ukradené celé auto.

Jsou i tací, kteří chtějí stanici okrást, ale jejich inteligence nedostačuje – ujedou se svým vlastním vozem na svých vlastních značkách. Vrcholem, kterému se nechce ani věřit, byl úprk řidiče silniční soupravy s motorovou naftou za 6000 Kč. Hlídkovému vozu tehdy stačilo pouze popojet několik kilometrů po dálnici a hříšníka zastavit. Jeho verze -zapomněl zaplatit. V roztržitosti se to stát snad může...

I mezi profíky se najdou tací, kteří jsou líní točit volantem nebo nedbají dopravního značení a zajedou do míst, která nejsou pro jejich vozidla určena. Právě vinou „nechápavých“ musí být areál vybaven „blbuvzdorně“ těžkými kamennými bloky, chránícími obrubníky a zelené plochy. Přesto někteří řidiči neváhají a návěsem nebo zadními nápravami si sami klestí cestu. Když nejde již o nic jiného, tak alespoň myslete – roztržená pneumatika přece za tu chvilku pohodlí nestojí. Sem-tam se dokonce stane, že někdo nabourá příliš vysokou nástavbou do atiky stavby – tak to by snad stačilo dávat jen trochu pozor.

Nic proti alkoholu, ale...

Podstatně závažnější problém představuje konflikt alkoholu s řízením motorového vozidla. Osobně samozřejmě nemáme nic proti blahodárným účinkům piva, dokonce ani nejsme proti tvrdému alkoholu. Někdy prostě chutná, někdy spraví zažívání a někdy se hodí k odpočinku, oslavě nebo třeba i příliš mastnému jídlu. Ale, proboha, za volant přece nepatří.

Protože jsme se při našich cestách a návštěvách podobných zařízení dostali i k informacím týkajícím se alkoholických nápojů, sledovali jsme vybranou restauraci i z tohoto pohledu. Jednoznačně můžeme potvrdit, že obsluha odmítá vydat alkoholický nápoj řidiči. Jenže je zde trošku problém. Ani ten nejbystřejší pozorovatel neudělá nic, pokud řidič kamionu prohlásí, že bude stát na místě třeba dva dny. Pak není důvod mu nevěřit, alespoň ze strany obsluhy v restauraci.

V nočních hodinách, v době odpočinku, jsme pozorovali řidiče dálkové dopravy, klopící do sebe jeden „škopek“ za druhým. Nikdo snad nebude věřit tomu, že po osmi pivech a čtyřech hodinách spánku tělo stihne alkohol odbourat. Viděli jsme „profíky“, jak se skvěle baví u stolu, a dalšího, který dával pozor na eventuální kontrolu poblíž vchodových dveří. Na vojně jsme tomu říkali – dělat oko. Průhledný trik.

Jistě by stačilo, aby policejní hlídka kontrolovala ráno odjíždějící kamiony. Během noci totiž hlídkový vůz občas na benzínku zavítá. Ale to je jiná hra. Za důležité považujeme apelovat na samé řidiče – však vy víte nejlíp, kde jsou v tomto směru rezervy.Není mnoho tak kvalitních a dobře vedených zázemí pro truckery jako na čerpací stanici ARAL Troubsko. Přejme si, ať si ostatní vezmou příklad. A pro vás, přátelé, pouze odkaz: jezděte bez nehod a profesionálně!

text: Milan Olšanský

zdroj: Trucker 3/05