Scania R480 - Nový gryf v rozletu

Pro modelový rok 2010 se Scania rozhodla přepracovat řadu R. Na testovací okruh vyjel tento nováček v konfiguraci R480 Highline vybavené kvalitním interiérem a poprvé postrádajícím spojkový pedál.

Od cyniků člověk často slýchává rčení: Představ si, že by byla válka a nikdo by nepřišel bojovat... Mohli bychom ho parafrázovat a žertovně prohlásit: Představ si, že Scania přijde s novým tahačem a nikdo si toho nevšimne.Tak nějak se ovšem můžou cítit řidiči okřídleného ptáka, když se svým novým R-kem vjíždějí na parkoviště před motorestem. Švédové upravili řadu nákladních vozů pro dálkovou přepravu skutečně jen velice mírně. Nepatrně širší maska chladiče, která příštím generacím umožní větší průtok chladicího vzduchu, větší logo Scania i nové boční opláštění – a to je vše, co se změn vzhledu týče. Tak dobrá, neměli bychom zapomínat ani na nové denní světlomety.

Jemná práce na motoru
Opticruise bez spojkového pedálu
Podstatné novinky se beztak odehrávají pod plechovým pláštěm vozu. A právě těm bychom se při testu nové R480 Highline s převodovkou Opticruise chtěli podívat na zoubek. 12,8litrový řadový šestiválec je „starý známý“. S dvojitě chlazeným systémem zpětného vedení výfukových plynů, výkonným vstřikováním Common-Rail a mocným variabilním turbodmychadlem poskytuje čtyřventilový motor – na tuto třídu rozhodně pozoruhodný – točivý moment 2500 Nm. A nejen to: Jako jediný sériový motor splňuje normu Euro 5 bez nutnosti použít nepohodlný AdBlue!Dřívější supertesty ovšem ukázaly, že pohony řady EGR poněkud obtížně drží krok s motory SCR co do ekonomičnosti jejich provozu. A ani aktuální nové „R“ není žádnou výjimkou. I přes vylepšenou aerodynamiku, která by měla přinést úsporu pohonných hmot o přibližně půl procenta, navzdory pneumatikám „Savergreen“ s optimalizovaným valivým odporem a zdokonalenému řízení motoru je stále ještě o něco žíznivější než srovnatelný model MAN s motorem SCR. Nicméně, rozdíl je o mnoho menší a spolu s absencí Adblue by mohl přesvědčit řadu přepravců.Celkově motor zaujme silou vskutku medvědí již při vyšších třímístných hodnotách otáček, skvěle reaguje na plyn, svůj výkon distribuuje pravidelně a je takřka neslyšitelný. Vyhovuje mu rozsah otáček do 1500 za minutu. Člověk má skoro dojem, jako by mu inženýři vštípili charakteristiku, která dává řidiči na vědomí, že při 1600 otáčkách se nebude dít nic světoborného. Ten, kdo prohání 480-ku hodně často, jezdí v oblastech s náročnou topografií a/nebo plně naložen, může jen těžko očekávat zázrak, co se spotřeby týče.

Malým zázrakem pro Scanii je proti tomu nová převodovka Opticruise - tentokrát BEZ spojkového pedálu! A – ne že bychom to neříkali už dávno – funguje skvěle. Rychlá výměna stupňů, harmonická připojení, zdařilá strategie řazení, měkký přenos síly na straně „Dal“.  Inženýři ze Södertälje nejspíš pokukovali po automobilce Volvo, když zařadili i plíživý režim. Ten výrazně usnadňuje manévrování s vozem, protože souprava zůstává v pohybu i poté, co řidič sundá nohu z plynu. V den testu se sice nenaskytla možnost vyzkoušet nový režim „vyhoupání“ – uváznout na suché vozovce je přece jen kousek ze sféry triků a kouzel. Scania ovšem slibuje výbornou použitelnost této funkce.

Spolu s novou převodovkou Opticruise propůjčili Švédové svému novému Erku i brzdu typu Hill-Hold. O něco smysluplnější se nám jeví brzdový asistent. Při brždění v případě nouze rozpozná, že je žádán o rychlou reakci a zapojí do systému maximální tlak, aniž by musel řidič dupnout na pedál. Zcela jistě tak dokáže zabránit mnoha nehodám. Co se bezpečnosti týče, nové „R“ kromě toho poslouží asistentem držení stopy, ESP a dynamickým tempomatem. Posledně jmenovaný funguje dobře, bezpečně dodržuje přednastavenou vzdálenost a včas varuje před hrozícími kolizemi. „Laneguard“, neboli asistent držení stopy, by naopak snesl ještě nějaké to vylepšení. Na náš vkus je poněkud hlučný. I ESP se snaží vyhovět „maloměšťácké posedlosti po bezpečí“ a kotvu spouští již v situacích, v kterých nehrozí nic ani cisternám nebo transportérům automobilů. Ale co – radši brzdit o něco častěji, než skončit ve škarpě u cesty!

Automat, tempomat a retardér jsou dokonale sladěné
Brzdový systém je zdařilý až dost, umožňuje přesné dávkování a bezpečné zpomalení. Scania, vědomá si nedostatků slabé motorové brzdy, montuje do testovaných vozů vždy i retardér. Ten je dokonale propojen s řízením brzd a spolu s mnohonásobně nastavitelným brzdovým tempomatem přispívá k vysokému jízdnímu pohodlí.Řízení je dimenzováno přímo. Díky němu lze Švéda vést do cíle velice přesně a s pocitem bezpečí během jízdy. Pokud je ale mokro, mají úsporné pneumatiky sklon smýkat se po vozovce. Zůstává tedy otázkou, zdali skutečně stojí za tři tisíce EUR navíc. O chlup tvrdší, než by mělo být – zejména z pohledu zapřisáhlých fandů Scanie – je necitlivě dimenzované odpružení přední nápravy. V předchozím testu bylo nadto zatíženo v důsledku přehuštěných předních pneumatik, avšak ty ani se správným tlakem neposkytují větší pohodlí. Alespoň že nadstandardní čtyřměchové pneumatické odpružení zadní nápravy a komfortní uložení budky pérují tak, jak se od nich očekává.

Klimatizace kabiny dosud není silnou stránkou Scanie. Aniž by řidič změnil nastavení teploty, vane v kabině v pravidelných intervalech nepříjemný, ledový vzduch. Oceňujeme, že se inženýři ani jen trochu nedotkli místa řidiče. Je dokonalé jako vždy! Individuálně nastavitelný displej nyní poskytuje ještě více možností zobrazení údajů. A systém podpory DSS pravidelně informuje řidiče o nejvhodnějších variantách a hodnotí styl jízdy. Pokud s ním spolupracujete pravidelně, máte možnost výrazně zlepšit své řidičské schopnosti – navzdory tomu, že DSS není dokonalý ve všech ohledech. A pokud jste si na trase nevedli příliš dobře, nemusíte se třást, že vám šéf vynadá, protože všechny hodnoty se po otočení klíčku zapalování smažou.Ačkoliv si jen málokdo všimne, že nové Erko je skutečně nové, celkový dojem z vozu je dobrý. Nejpodstatnější body dřívější kritiky - automat se spojkovým pedálem, úzké lůžko, příliš málo přihrádek a především vyšší spotřeba ve srovnání s motorem SCR - byly odstraněny. Ale nelze říct, že by se ze „Švéda“ stal úplně nový vůz. Jenže i „Broukovi“ stačilo k zajištění trvalého úspěchu malinko větší zadní okno a několik koní navíc. Uvidíme, jaké plány má Ferdinand Pie¨ch  se „svou“ značkou nákladního vozu. Zlé jazyky tvrdí, že se patriarcha z Wolfsburgu momentálně mnohem více zabývá akvizicí výrobce malých automobilů, japonské firmy Suzuki. Prozatím to tedy vypadá tak, že se z velkých aut zdobených bájným gryfem přece jen budeme těšit ještě nějaký ten pátek.



Zdroj: Trucker 01/10
Autor: Gerhard Grünig

Fotogalerie