Peterbilt - Klasika z Texasu

Náš další výlet za velkou louži po skvostech amerických dálnic nás tentokrát zavede do města Denton ve státě Texas, kde sídlí světoznámý výrobce nákladních automobilů Peterbilt. Z jeho portfolia jsme si vybrali klasiku s označením 389.

Druhý největší stát Spojených států amerických, který obývá přes 24 milionů obyvatel se rozkládá na jihu USA u pobřeží Mexického zálivu při hranici s Mexikem. Nejznámějším a také největším (i když ne hlavním) městem Texasu je Houston, známý též jako Space City, neboť v něm sídlí Lyndon B. Johnson Space Center, odkud jsou řízeny vesmírné lety amerických raketoplánů. Pro automobilové nadšence je však mnohem zajímavější podstatně menší město, a sice Denton s pouhými 115 tisící obyvateli. Právě zde totiž v roce 1939 výrobce překližek T. A. Peterman založil společnost Peterbilt, která měla produkovat užitková a nákladní vozidla. Jeho sen však začala naplňovat až po jeho smrti (v roce 1945) manželka Ida.

Mimochodem, ve stejném roce došlo k prodeji známého výrobce nákladních automobilů Kenworth, který se tak dostal pod křídla společnosti Pacific Car and Foundry Company. O dalších třináct let později se pod stejná křídla dostal i Peterbilt. Dnes nese koncern název PACCAR Inc. a kromě Kenworthu a Peterbiltu je vlastníkem i nizozemské automobilky DAF. Automobilka Peterbilt sice není největším ani nejznámějším výrobcem trucků na americkém kontinentu, přesto se však těší ohromné přízni truckerů, kteří jsou za neobyčejný a luxusní truck s logem Peterbilt ochotni zaplatit o dost více než za jakýkoliv jiný konkurenční model. Ostatně o Peterbiltu 389 se často mluví z hlediska luxusu jako o ekvivalentu osobních automobilů Lexus.V portfoĺiu automobilky nalezneme automobily třídy 5 až 8. Těžká nákladní vozidla třídy 8 jsou k dispozici v moderním aerodynamickém provedení nebo s klasickým designem.

Model 389 je přitom vlajkovou lodí druhé kategorie. Současná generace modelu 389 působí na trhu od konce roku 2006 (představena na Mid America Trucking Show 2006). Největšími změnami byly kosmetické úpravy, mnoho z nich přitom přineslo zlepšení aerodynamiky, a tedy i spotřeby paliva. Například rámeček masky chladiče byl na rozdíl od předchůdce s typovým označením 379 zkonstruován jako jednodílný. Odstraněním nýtových spojů a vytvořením hladších poloměrů dosáhli tvůrci podstatně atraktivnějšího vzhledu a také lepšího obtékání vzduchu. Uhlazenější jsou i světlomety, které navíc disponují až dvakrát větší svítivostí, než tomu bylo u předchůdce a jsou srovnatelné dokonce s xenonovými světlomety evropských vozidel. Směrová světla již využívají LED technologie. Kapota modelu 389 je také dost odlišná od dřívějšího typu 379, ačkoliv ne natolik aby pobouřila fanoušky značky. Je odolnější, lehčí a její konstrukce zamezuje typickému propadnutí velkých ploch.

Mimochodem, model 389 se pyšní vůbec nejdelší kapotou, jakou kdy automobilka u svých vozidel nabídla. Pod kapotou pracují buď motory Cummins ISX s výkony od 385 do 600 k, nebo Caterpillar C15 s výkonem 435 až 600 k. Nejžádanější verzi představuje Cummins s výkonem 550 k, který využívá recirkulace výfukových plynů EGR, variabilní geometrie lopatek dmychadla VGT a filtr pevných částic. Dmychadlo Holset s VGT zaručuje rychlou reakci na plynový pedál. Za velkou červenou pohonnou jednotkou nalezneme 18stupňovou převodovku Eaton Fuller, která je truckery oblíbená pro své hladké řazení a nízkou hlučnost. Další možností jsou pro různé specifikace vozidla převodovky s 9,10,11,13 nebo 15 stupni, případně automatické převodovky Fuller s 10 nebo 18 převodovými stupni. Odpružení náprav je konvenční, tedy parabolické pružiny vpředu a vzduchové odpružení vzadu, které je nabízeno hned v několika provedeních.

389 jako ekvivalent Lexusu
Kabina je charakteristická velmi dobrým výhledem a luxusním pojetím interiéru. Vnitřní prostor je velkolepý a přístrojový panel vypadá ve srovnání s konkurenty skvěle. Jako celek přináší interiér řidiči ryzí potěšení. Navzdory dlouhé kapotě je výhled výjimečně dobrý. Jak jsem se v jednom testu tohoto modelu dočetl, „pětsetpadesátka“ táhne doslova jako lokomotiva. Aby ne, když nejvyšší točivý moment dosahuje hodnoty 2508 N.m a to při pouhých 1200 min-1. Vrchol výkonové křivky je pak v otáčkách 1800 min-1.  Při celkovém převodu 3,70, zařazeném nejvyšším převodovém stupni a rychlosti 60 mph (96,5 km/h) dosahují otáčky motoru 1350 min-1.  Jestliže nezhoustne doprava nebo na trase není omezení rychlosti, agregát dokáže udržet nejvyšší převodový stupeň takříkajíc kopec nekopec.

Peterbilt 389 Sleeper je dodáván s nízkou střechou a jedním lůžkem v délkách 36, 48 a 63 palců, nebo s vysokou střechou UltraCab v délkách 48, 63 a 70 palců, u nichž je možné objednat i horní lůžko. Karoserie budky je vyrobena z hliníku, přičemž jednotlivé díly jsou spojeny nýtováním. Vyklápěcí části kapoty jsou pro změnu vyrobeny z uhlíkového kompozitu, který zamezuje právě onomu nežádoucímu propadnutí ploch dovnitř. Pro lepší představivost o velikosti tohoto modelu je potřebné uvést několik základních údajů. Pro zjednodušení zůstaneme u vlajkové lodi se 70palcovou kabinou UltraCab. Vůz je dlouhý 9042 mm, široký 2540 mm a vysoký 3962 mm. Vzdálenost BBC, tedy od nárazníku k zadní stěně budky je 131 palců, neboli 3327 mm. Rozvor náprav činí 6934 mm a provozní hmotnost tahače dosahuje 8333 kg (suchá hmotnost motoru je 1370 kg). Tahač využívá dvou 150galonových nádrží paliva, tedy celkem přes 1135 l. Vozovku od podlahy dělí 1181 mm, které jsou překonávány pomocí tří schůdků.

Tradiční tvary jsou svaté
Jak již vnější tvary napovídají, v pracovní části kabiny není vnitřní výška nijak ohromující. Ne že by to nešlo jinak, ovšem narušit klasický design tzv. High roof verze  by bylo svatokrádeží. V tomto prostoru tedy řidič nalezne chabých 1600 mm. Komfort ovšem nabývá na hranici spací části, který zpřístupňuje ulička mezi sedadly široká 267 mm. Šířka obytnéspací části dosahuje 2260 mm. Lůžko je dlouhé 1980 mm  a široké je úctyhodných 1066 mm. Výška nad lůžkem je 1970 mm, což naznačuje nejen komfort stojné výšky ve spací části, ale také dostatečný prostor pro druhé lůžko. Jsme-li uvnitř kabiny, a navíc je řeč o luxusu, nelze nezmínit skutečnost, že automobily Peterbilt, zvláště pak model 389, jsou považovány za výjimečně tichá vozidla, a to i ve srovnání se svými evropskými kolegy. Na volnoběh činí hlučnost pouhých 57 dB, při ustálené cestovní rychlosti je to 68 dB a při maximální akceleraci 74 dB.  To umožňuje nejen příjemné cestování, ale také dovoluje vychutnat si špičkové zvukové aparatury.

Model 389 je v americkém tisku hodnocen jako doslova úžasný truck, který se sice cenou pohybuje na naprostém vrcholu v segmentu, ovšem setkává se s vynikajícím hodnocením řidičů. Ohromná nabídka doplňků je cestou k vytvoření vozidla doslova na míru, a to nejen výbavou, ale i technikou. Například každý typ vzduchového odpružení je znám svou charakteristikou, tu či onu někteří řidiči vítají, jiní zase vidí přednosti v jiném provedení. Za nejlepší volbu je ovšem statisticky považován systém Flex Air – to jen pro případ, že byste si tento kousek rádi objednali. V tomto případě je nutno věnovat pozornost také faktu, že nejlepší pohonnou jednotkou je Cummins ISX, který nepřináší žádné komplikace, pouze radost z jízdy. Velkou měrou za to může turbodmychadlo Cummins Holset tolik alespoň hodnocení mých amerických kolegů. Navzdory všem inovacím je model 389 z 99 % sestaven z částí shodných z předchůdcem - typem 379, který byl vyráběn přes 25 let. Sama 379 přitom byla jakýmsi klonem či upgradeovanou verzí typu 359, který byl coby vlajková loď vyráběn v letech 1966 až 1986. To by měl být pro vyznavače klasicky více než dostatečný důkaz o klasickém pojetí modelu 389. Předchůdce 379 s typicky hranatou kapotou a menší budkou byl po dobu své produkce jednoznačným favoritem řidičů majitelů. Také v žebříčku ojetin se drží cenou na naprostém vrcholu, což je logicky vnímáno jako velmi velké pozitivum. Peterbilt 389 je bez debaty nesmírně skvostným truckem, který si na klasiku nehraje, ale klasikou skutečně je. Přitom však ctí i požadavky moderní doby a poskytuje řidiči skvělé jízdní vlastnosti i komfort luxusních limuzín.



Zdroj: Trucker 04/10
Autor: Boris Dacko

Fotogalerie