Opel Agila 1.2 - Čilý kompakt

Zájem o vozy MPV roste, a tak je najdeme v nabídce většiny značek, a to v různých velikostech. V programu je má i Opel, dva větší Meriva a Zafira doplňuje malá Agila, od první generace spřízněná s obdobnými typy Suzuki, která svůj Wagon R+ v nové generaci pojmenovala Splash (viz AR 4/’08). S novou Agilou jsme se seznámili při krátkodobém testu.

Jak Splash, tak Agila se vyrábějí v maďarské Ostřihomi, a už na první pohled nemůže být pochyb o jejich příbuzenství. Shodují se základním tvarem a rozměry dvouprostorové karoserie, přesto je však záměrně odlišují některé prvky designu. Jsou to zejména tvar světlometů, maska chladiče, výklopná zadní stěna a umístění zadní registrační značky. Celkově svěží vzhled svědčí o tom, že i Agila je určena především mladší generaci. Až na vnější odlišnosti se však oba vozy shodují účelným řešením dobře využitého obestavěného prostoru, jehož interiér je snadno přístupný čtveřicí bočních dveří s velkým úhlem otevírání 70°, a výklopnou zadní stěnou, neohrožující po zvednutí hlavy osob manipulujících se zavazadly.

Ačkoli je nová Agila postavena na podvozku se stejným rozvorem jako její předchůdkyně, je o 205 mm delší, o 60 mm širší a o 70 mm nižší. Z větších horizontálních rozměrů těží velikost obou částí interiéru. V prostoru předních sedadel jsme změřili šířku ve výši loktů/ramen 1400/1340 mm a výšku stropu nad svisle seřiditelným sedákem řidiče 1030 až 1070 mm, v obdobných místech zadních sedadel 1340/1270 mm, resp. 970 mm. Za předními sedadly posunutými zcela vzad je mezera pro nohy zadních cestujících sice jen 100 mm, po jejich nastavení do střední polohy se však zvětší na uspokojivý dvojná-sobek. Zavazadlový prostor, vymezený vzadu 70 mm vysokým prahem, je v základním uspořádání za zadními opěradly dlouhý v rovině podlahy 470 mm, široký 1010 mm a pod krytem vysoký 420 mm. Sklopením opěradel do roviny podlahy (se současným posunutím sedáků dolů a vpřed) se ložná délka zvětší na 1240 mm, pod podlahou je ještě malý úložný prostor hluboký asi 150 mm.

Na poněkud výše uložených sedadlech mají dostatek pohodlí zejména řidič i spolujezdec díky dobrému tvarování jejich polštářů, vzadu mohou při jistém uskrovnění cestovat i tři dospělí. Interiér je dobře ergonomicky vyřešen, cestující ocení dobrý výhled, ale i rozsah výbavy, bohatší u testovaného typu Enjoy. Standardně k ní patří mj. dálkově ovládané centrální zamykání, přední mlhovky, elektrické ovládání skel předních dveří i vyhřívaných zpětných zrcátek, dvousměrně seřiditelný volant, dva airbagy, palubní počítač, úchyty Isofix na zadních sedadlech, audiosoustava s ovládacími tlačítky na volantu i množství menších odkládacích prostorů, za příplatky jsou kola z lehké slitiny (15 000 Kč), meta­lický lak (9000 Kč) a manuální klimatizace (25 000 Kč). Úroveň dílenského zpracování je dobrá a i kvalita použitých materiálů vyhovuje stále rostoucím požadavkům na standard vozů této třídy.

Podvozek, jehož základem je menší Suzuki Swift, byl upraven pro nové použití ve voze jiných rozměrů i hmotnosti. Má o něco kratší rozvor náprav, v jeho konstrukci jsou však rovněž použita vesměs osvědčená řešení hlavních skupin, zejména náprav, brzdové soustavy a řízení. Testovali jsme vůz s větším z alternativních zážehových motorů; nový čtyřválec těží z předností technologie Twinport, vyvinuté pro malé motory objemu do 1,6 l. Ze dvou sacích kanálů každého válce je při částečném zatížení jeden škrcen, při plném jsou oba plně otevřeny. Ve spalovacím prostoru tak vzniká intenzivní víření, umožňující zpětné vedení až 30 % spálených plynů, díky němuž se spotřeba paliva snižuje až o šest procent. S charakteristikou motoru je dobře sladěno odstupňování převodovky, jejíž řazení je sice přesné, ale mohlo by být trochu lehčí.

Jízdní zkoušky vozu prokázaly, že jeho vlastnosti dobře vystihuje název. Je nejen dostatečně temperamentní, ale i obratný, což jsme ocenili zejména v městském provozu díky dobré manévrovatelnosti. S přihlédnutím k provozním podmínkám a dosti vysoké průměrné rychlosti na zkušebním okruhu plně uspokojil i spotřebou paliva, kterou lze v běžném provozu udržet kolem 6 l/100 km, čemuž odpovídá jízdní dosah 750 km. Jízdní vlastnosti jsou ze všech obvykle sledovaných hledisek dobré. V zatáčkách a při vyhýbacích manévrech je vůz jen lehce nedotáčivý, a vzdor poněkud vyššímu těžišti se nijak výrazně nenaklání. Na snadné ovladatelnosti se podílejí přesné řízení i dobře dimenzované neslábnoucí brzdy. S přihlédnutím k malé délce i rozvoru je vůz dostatečně směrově stabilní a nezneklidní jej ani rychlejší pohyby volantem, na čemž má nesporně podíl vhodně zvolená charakteristika odpružení, vyhovující i požadavkům na jízdní komfort. K němu přispívají také dobrý výhled, účinná ventilace a přijatelná hladina vnitřního hluku.

Vyobrazený Opel Agila v době testu stál se standardní výbavou 289 900 Kč, cenové rozpětí bylo od 229 900 Kč (akční cena základního typu 1,0 l s výbavou Essentia) do 339 900 Kč, navíc platila pro Enjoy akční nabídka klimatizace bez ceníkového příplatku 25 tisíc Kč.


Zdroj: Automobil 06/09
Autor: Ing. Otakar Gregora

Fotogalerie