Tatra, Škoda, Trabant - Před dvaceti lety

Vraťme se o dvacet let nazpět a podívejme se, jaké automobily jezdily v Československu počátkem roku 1989, v posledním dějství historie inscenované v komunistické režii.

Pohled do statistiky automobilů přihlášených v Československu do provozu ke 31. prosinci 1988 nás přenese do jiné doby i do jiného světa. U nás a v okolních tzv. spřátelených zemích panoval reálný socialismus se vším, co k němu patřilo. S frontami vytrvalců čekajících před prodejnami národního podniku Mototechna na možnost získání záznamu na koupi sovětského automobilu Lada, tedy žigulíka, případně produktu československého automobilového průmyslu, vozu Škoda Favorit s předním pohonem a prakticky řešenou pětidveřovou karoserií navrženou v italském studiu Bertone. Zatímco movitější a ledasčeho schopní jedinci mířili do Tuzexu pro Peugeot 309 GLD, či pro prostorný sedan Renault 21 TL, obyčejní smrtelníci lační vozidla s francouzským rodokmenem počítali, zda si mohou dovolit vůz Dacia 1310 v provedení sedan nebo kombi, anebo jim musí stačit menší třídveřový Oltcit Club.

Naprostá většina tuzemských motoristů ale měla jasno, ctila domácí značku Škoda a její dlouholetý bestseller, vozy řady 105/120 s motorem vzadu, chladičem v přídi a přední kapotou, jež se otevírala poněkud nezvykle směrem do strany, zprava doleva. Stopětky a stodvacítky navazovaly na tradici legendární Š 1000 MB z roku 1964, vyráběly se od léta 1976 a největší proměny zažily v září 1983. Do modelového roku 1984 tehdy vstoupily s nově tvarovanou rozšířenou přídí s ukazateli směru umístěnými po stranách vedle světlometů, širším rozchodem předních i zadních kol, hřebenovým řízením, zadními skupinovými svítilnami ve vodorovném uspořádání (převzatými z kupé Rapid) a plastovými nárazníky.

O rok později následoval sedan Škoda 130 L s vlečenými trojúhelníkovými závěsy zadních kol, výkonnějším motorem a pětistupňovou převodovkou, jež se uplatnila i ve vozech Š 120 LX a Š 125. V září 1987 měla na veletrhu v Brně premiéru Škoda Favorit s předním pohonem, zároveň ale také vozy Škoda modelového roku 1988 s motorem vzadu, včetně sedanu Š 136 GL a kupé Rapid 136 s modernizovaným čtyřválcem 1,3 l z Favoritu, spojeným s pětistupňovou převodovkou. Paralelně existovaly i vozy s typovým označením Š 135 (palivem už byl bezolovnatý benzin).

Ve statistice vozidel přihlášených do provozu ke konci prosince 1988 figurovalo celkem 1,028 milionu vozů Š 105/120 a jim příbuzných. Jasně vedly sedany s motorem 1,2 l počtem téměř 576 tisíc kusů, z toho 481 tisíc vozů Š 120 L, přes 50 tisíc vozů Š 120 LS a necelých 33 tisíc Š 120 GLS. Levnějších stopětek bylo zapsáno 437 tisíc, většinou v základním provedení Š 105 S. Čtyřdveřových vozů s motorem 1,3 l statistika zaznamenala 15,5 tisíce, z toho jen 965 kusů ve špičkovém provedení Š 136 GL. Z téměř 18 tisíc kupé řady Garde/Rapid bylo přes 5 tisíc v provedení Š 130 R a téměř 6 tisíc v nejnovější verzi Š 136 R.

Velmi silné zastoupení měla předcházející generace čtyřdveřových vozů Š 100/110, jež se vyráběly především v letech 1969 až 1976 a v menších počtech ještě do léta 1977, ke konci roku 1988 jich bylo registrováno přes 425 tisíc, kromě nich i necelých 17 tisíc kupé Š 110 R, vyráběných v období 1970 až 1980 v Kvasinách. Moderně řešená Škoda Favorit se na našich silnicích teprve zabydlovala, statistika uváděla necelých 21 tisíc. Značku Tatra ke 31. prosinci 1988 zastupovalo přes 10 tisíc vozů T 603 a 2-603, jejichž výroba skončila v létě 1975, a necelých 6 tisíc automobilů T 613, sériově vyráběných od roku 1975. Připomeňme, že zevnějšek šestsettřináctky prošel výraznou změnou počátkem roku 1984, kdy se začala vyrábět T 613-3 s nově upravenou přídí, nárazníky z plastů a velkoplošnými kryty kol.

Mezi dováženými značkami hrála jasný prim ruská Lada resp. VAZ počtem 358 tisíc automobilů, z toho 156 tisíc základního typu VAZ-2101 (Lada 1200), dováženého v letech 1971 až 1982. Módním vozem se stala v sezoně 1988 poprvé dovážená Samara s motorem vpředu napříč, pohonem předních kol a třídveřovou karoserií. Na počátku roku 1989 jich byly v provozu pouhé čtyři stovky. Východoněmecké vozy Trabant a Wartburg s dvoudobými motory se přestaly dovážet v polovině osmdesátých let, počátkem roku 1989 je reprezentovalo 132 tisíc a 113 tisíc. Klasických sedanů Polski Fiat 125 P s motory 1,3 a 1,5 l bylo téměř
77 tisíc. Počet rumunských vozů Dacia 1300, dovážených od roku 1972, a jejich mladších sourozenců 1310 z osmdesátých let se koncem roku 1988 pohyboval nad hranicí 50 tisíc vozů, včetně 3 tisíc kombi z let 1986 – 1988. Moskviče klasické koncepce se sice už od roku 1980 nedovážely, v prosinci 1988 jich však u nás jezdilo 48 tisíc.

Stálicí byla ruská Volga, zejména jako služební vozidlo a taxi, v počtu 35,5 tisíc kusů. Malý Polski Fiat 126 P se vzduchem chlazeným dvouválcem v zádi, který se v Mototechně poprvé objevil v sezoně 1977, dosáhl o jedenáct let později počtu 17 tisíc. Novým fenoménem byl rumunský Oltcit Club, kompaktní třídveřový hatchback vyvinutý firmou Citroën, jehož přední kola poháněl vzduchem chlazený plochý čtyřválec. První vozy k nám přišly v roce 1987, v prosinci 1988 už jich bylo téměř 17 tisíc. Zmínku si zaslouží jugoslávská Zastava 1100, licenční Fiat 128 s pátými dveřmi v šikmé zádi. Dovážela se v letech 1974 až 1979, koncem roku 1988 jich bylo v provozu 9 tisíc.

Automobily západní provenience byly pochopitelně v menšině, na čele figurovala trojice italských vozů Fiat 850, 600 (600 D) s motorem vzadu a 127 s předním pohonem, jejichž počty se pohybovaly kolem 15 tisíc, 14 tisíc a 13,5 tisíce. Francouzských sedanů Simca 1301/1501 statistika zaznamenala přes 9 tisíc, britských automobilů Ford Cortina všech tří dovážených generací 7 tisíc, stejně jako italských vozů Fiat 128.


Zdroj: Automobil 01/09
Autor: Jan Tuček

Fotogalerie